Pětiletý chlapec šel jednoho dne navštívit svou babičku.
Když si hrál s hračkami v její ložnici, babička utírala prach na nábytku,
podíval se na ni a zeptal se: “Babi, jak to, že nemáš přítele?”
Babička odpověděla: “Zlato, můj přítel je moje televize. Můžu si ji postavit do ložnice a dívat se na ni celý den.
Televizní evangelisté mi dělají společnost a cítím se s nimi tak dobře. Komedie mě rozesmějí.
Jsem tak šťastná, když je moje televize můj přítel.” Babička zapnula televizi a obraz byl příšerný.
Začala nastavovat knoflíky ve snaze obraz zaostřit.
Frustrovaná začala mlátit do zadní strany televizoru v naději, že problém vyřeší.
Malý chlapec uslyšel zvonek, a tak spěchal otevřít dveře.
Když otevřel dveře, stál tam babiččin ministr.
“Dobrý den, synku, je babička doma?” zeptal se ministr. Malý chlapec odpověděl: “Babička,
“Jo, je v ložnici a zakazuje svému příteli.” Jednoho dne šel pětiletý chlapec navštívit svou babičku.
Zatímco si hrál se svými hračkami v její ložnici, babička utírala prach na nábytku,
a zeptal se: “Babi, jak to, že nemáš přítele?” Babička se na něj podívala a řekla: “To je pravda.
Babička odpověděla: “Zlato, můj přítel je moje televize. Můžu si ji postavit do ložnice a dívat se na ni celý den.
Televizní evangelisté mi dělají společnost a cítím se s nimi tak dobře. Komedie mě rozesmějí.
Jsem tak šťastná, když je moje televize můj přítel.” Babička zapnula televizi a obraz byl příšerný.
Začala nastavovat knoflíky ve snaze obraz zaostřit.
Frustrovaná začala mlátit do zadní strany televizoru v naději, že problém vyřeší.
Malý chlapec uslyšel zvonek, a tak spěchal otevřít dveře.
Když otevřel dveře, stál tam babiččin ministr.
“Dobrý den, synku, je babička doma?” zeptal se ministr. Malý chlapec odpověděl: “Babička,
“Jo, je v ložnici a zakazuje svému příteli.”